Na novoroční předsevzetí obvykle nevěřím a žádné si nedávám. Tento rok jsem se ale rozhodla, že bych si mohla dát jedno milé předsevzetí: během příštích několika let navštívit všechna hlavní města v Evropě. Na začátku mého šlechetného plánu mám jen několik málo hlavních měst, která jsem opravdu viděla: Praha, Bratislava a Paříž. I když jsem navštívila spoustu dalších evropských zemí, vždycky jsem se vydala někde jinde než do hlavního města. To by se teď ale mohlo změnit. Pro tento rok mám jasnou představu o návštěvě čtyř hlavních městech, ale pokud se naskytne možnost cestovat více, určitě se nebudu bránit. Letos jsou však pro mně klíčová tato hlavní města:
Vidět maďarské hlavní město je mým snem už nějaký ten rok a už brzy se mi splní. Cestu do Budapešti máme naplánovanou v polovině února s přáteli. Sympatické na cestování do Budapešti je to, že cesta je relativně krátká a levná. V Budapešti je samozřejmě spousta krásných historických památek a zajímavostí, včetně dobrého jídla a podobně, mě však zajímají hlavně samotní Maďaři a jejich kultura a zvyklosti. Jací jsou asi lidé, kteří mluví tak šílenou řečí?
Berlín je městem, které vévodí dvěma mým oblíbeným příběhům z dětství a dospívání: Emil a detektivové a My děti ze stanice ZOO. Už když jsem v dětství četla a následně viděla Emil a detektivové, tak mě Berlín absolutně nadchl, a to jsem byla jen malý špunt. V pubertě, kdy jsem asi stokrát (reálně to bylo minimálně tak patnáctkrát) četla My děti ze stanice ZOO, jsem se toužila podívat na všechna místa, která Christiane popisuje. V kombinaci s historií Berlína minulého století je pro mě toto město velkým lákadlem a snad se tam na jaře podívám.
Paříž jsem už jednou viděla, opakování je však matka moudrosti a když se mi naskytla možnost v dubnu Paříž navštívit, nemohla jsem odmítnout. Teď to navíc nebude poznávací zájezd pod tlakem průvodkyně, avšak milý víkend s rodiči. Dobré víno, macronky, káva a příjemné procházky městem zaručeny. Francie je navíc celkově má srdcová záležitost, tak proč tuto zemi nenavštívit už podesáté v řadě.
Až do letošní zimy mě ani nenapadlo o Lisabonu uvažovat. Dokud jsem neuviděla několik fotek mé kamarádky, která se tam vydala na Erasmus. V tu chvíli mi bylo jasné, že pokud chci někam k moři, tak jedině do Lisabonu. Ta architektura, ty malebné uličky, ty pláže! V létě se tam určitě nedostanu kvůli své pracovní stáži, která mi zabere celé léto. Ale v září bych se tam ráda podívala alespoň na krátké "prázdniny".
Žádné komentáře:
Okomentovat